Spojuje v sobě prvky horolezectví, běžeckého lyžování a dynamického sjezdu v divokém, neupraveném terénu. Ještě před několika lety šlo o okrajovou disciplínu pro úzkou skupinu nadšenců, dnes si však skialpinismus získává stále větší popularitu po celém světě a oslovuje jak rekreační sportovce, tak profesionální závodníky.
Stále častěji se o skialpinismu hovoří v olympijském kontextu a jeho debut na Zimních Olympijských Hrách v roce 2026 otevírá zcela novou kapitolu pro fanoušky zimních sportů. V tomto článku si přiblížíme, co skialpinismus vlastně je, jak se liší od příbuzného skitouringu a jaké příležitosti přináší jeho zařazení do olympijského programu.
Co je skialpinismus?
Co vlastně znamená pojem skialpinismus? Jde o kombinaci lyžování a vysokohorského horolezectví – sport, který umožňuje dostat se tam, kam se běžný lyžař nikdy nedostane. Závodníci i rekreační skialpinisté zdolávají strmé svahy směrem nahoru i dolů s využitím specializovaného vybavení. Patří sem zejména lyže opatřené stoupacími pásy (tzv. „pásy“), které zabraňují podkluzování při výstupu. Lyže jsou výrazně lehčí než sjezdové, vázání má volnou patu a boty umožňují přirozený pohyb kotníku. V náročnějším terénu se používají také mačky, cepíny nebo lana.
Technika je ve skialpinismu stejně důležitá jako vybavení. Při výstupech se používají různé způsoby pohybu v závislosti na sklonu svahu a sněhových podmínkách. Často je nutné stoupat traverzy (tzv. cik-cak), v extrémních případech dokonce lyže sundat a pokračovat pěšky s lyžemi připnutými na batohu.
Typický skialpinistický výstup vede na vrchol nebo horské sedlo, po němž následuje technicky náročný sjezd. Na rozdíl od klasického alpského lyžování, kde dominují upravené sjezdovky a lanovky, se skialpinismus odehrává ve volném horském terénu – ve strmých žlabech, na hřebenech a svazích se sklonem často přesahujícím 45 stupňů.
Skitouring a skialpinismus – podobnosti a rozdíly
Pojmy skitouring a skialpinismus se často používají zaměnitelně. Jsou ale skutečně totéž? Přestože mají obě disciplíny mnoho společného, existují mezi nimi jemné, ale důležité rozdíly. Skitouring je především formou lyžařské turistiky, jejímž hlavním cílem je rekreace a pobyt v přírodě. Skitouristé se pohybují v horách na lyžích, obdivují scenérie a užívají si klid a ticho zimní krajiny. Trasy bývají technicky méně náročné a důraz je kladen na zážitek, nikoli na výkon či soutěžení.
Skialpinismus je naproti tomu sportovní disciplína, která kombinuje skitouring s prvky vysokohorského horolezectví a extrémního lyžování. Trasy jsou náročnější, často vedené v obtížných a exponovaných podmínkách. Cílem není jen dosáhnout vrcholu, ale také co nejrychleji a technicky zvládnout sjezd dolů. Skialpinismus je určen těm, kteří vyhledávají výzvy, soutěžení a adrenalin.
Obě disciplíny vyžadují dobrou fyzickou kondici, orientaci v horském terénu a znalost vybavení. V obou případech jsou nezbytné vhodné lyže, skialpinistické vázání, stoupací pásy a odpovídající oblečení i obuv.
Skialpinismus a olympijské hry
Skialpinismus se poprvé představí na Zimních olympijských hrách Milán–Cortina 2026. Závodníci budou bojovat o tři sady medailí v disciplínách: sprint žen, sprint mužů a smíšená štafeta. Jde o historický milník – skialpinismus se vůbec poprvé objeví v oficiálním olympijském programu. Díky tomu získá tento sport širší mezinárodní pozornost a může přilákat nové závodníky i fanoušky.
Sprint je nejkratší a zároveň nejintenzivnější disciplínou. Dá se říci, že představuje esenci skialpinismu v koncentrované podobě. Závodníci musí překonat převýšení 70 až 100 metrů za méně než čtyři minuty. I přes krátké trvání zahrnuje sprint všechny klíčové prvky skialpinismu – výstupy se stoupacími pásy, sjezdy i krátké úseky, kde je nutné nést lyže na batohu. Charakter sprintu nejlépe vystihuje následující video:
Smíšená štafeta je relativně nová a inovativní disciplína, vytvořená speciálně pro olympijské hry. Týmy tvoří dvojice – žena a muž, kteří se na trati střídají. Každý závodník absolvuje okruh dvakrát. Trať připomíná sprint: zahrnuje dva výstupy, jeden úsek se schody, kde je nutné nést lyže na zádech, a dva sjezdy. To znamená opakované nasazování a sundávání pásů, což výrazně zvyšuje taktickou náročnost závodu.
Štafeta obvykle trvá 45 až 75 minut a převýšení jednoho okruhu činí 150–180 metrů. Závod začínají ženy a finišují muži, což přispívá k dramatickému průběhu až do posledních metrů.
Olympijský skialpinismus nejen zvyšuje povědomí o tomto sportu, ale také umožňuje závodníkům ukázat komplexnost svých dovedností v atraktivních disciplínách. Sprint i smíšená štafeta ideálně propojují technické, vytrvalostní a taktické nároky a představují skialpinismus v podobě, která je velmi přitažlivá pro diváky.
Proč stojí za to vyzkoušet skialpinismus?
Skialpinismus je sport, který výrazně zlepšuje kondici, posiluje celé tělo a učí zvládat náročné podmínky. Vyžaduje výbornou koordinaci, vytrvalost a soustředění, zároveň však nabízí jedinečný kontakt s krásou horské přírody. Výstupy po strmých svazích a technické sjezdy přinášejí adrenalin a pocit uspokojení, který jen málokterý zimní sport dokáže nabídnout.
Pro mnoho lidí se skialpinismus i skitouring stávají způsobem, jak uniknout každodennímu shonu a postavit se vlastním limitům. Je to sport, kde má každý úspěch – včetně překonání sebe sama – hodnotu zdolaného vrcholu.
Budoucnost skialpinismu začíná právě teď
Skialpinismus je výjimečná sportovní disciplína, která spojuje dobrodružství, výkon a výzvy. Jeho olympijský debut je jasným signálem, že má před sebou slibnou budoucnost. Stává se stále viditelnějším a otevírá nové možnosti pro všechny milovníky horských aktivit. Pokud si chcete tento fascinující sport vyzkoušet, ideálním začátkem je rekreační skitouring, při kterém postupně získáte potřebné dovednosti i zkušenosti se skialpinistickou technikou a vybavením.
