Rychlobruslení – poznejte tajemství speed skatingu

Rychlobruslení je disciplína, která přitahuje sportovce i diváky svou elegancí, rychlostí a precizností pohybu. Závodníci kloužou po ledové ploše s tělem skloněným tak nízko, že působí, jako by téměř leželi na ledě, a jejich siluety řežou vzduch rychlostí často přesahující 60 km/h.

Není divu, že název „speed skating“ vyvolává v srdcích fanoušků tolik emocí. Je to sport, ve kterém zlomek sekundy dělí euforii vítězství od hořkého „téměř“, a každý trénink je bojem s gravitací, odporem vzduchu i vlastními limity vytrvalosti. V tomto článku si přiblížíme zákulisí rychlobruslení, jeho historii, pravidla, vybavení i způsoby oceňování závodníků.

Historie a vývoj speed skatingu

Rychlobruslení má své kořeny v Nizozemsku 17. století, kde zamrzlé kanály sloužily jako přirozené závodní tratě a obyvatelé je využívali k rychlému přesunu po ledě.

První doložené závody se konaly roku 1763 v Anglii, a už v roce 1805 závodily ženy v nizozemském Heerenveenu. Skutečný průlom přišel v 19. století: roku 1863 v Norsku se uskutečnily první moderní závody na oválném okruhu a v roce 1889 v Amsterdamu se jelo neoficiální mistrovství světa. V roce 1892 vznikla Mezinárodní bruslařská unie (ISU – International Skating Union), která sjednotila pravidla tohoto sportu.

Na programu olympijských her se bruslení objevilo už v roce 1924 na Zimních Olympijských Hrách v Chamonix, kde se stalo jednou ze stálých zimních disciplín.

Výrazným vývojem prošlo i vybavení – od těžkých dřevěných bruslí až po moderní rychlobruslařské modely z vysoce kvalitní oceli. Dnes závodníci používají tzv. clap brusle, které zajišťují maximálně efektivní odraz a plynulý skluz. Právě technologický pokrok umožňuje neustále posouvat hranice rekordů.

Druhy a pravidla rychlobruslení

Rychlobruslení se dělí především na dvě hlavní odvětví: dlouhá dráha (long track) a short track.

Na dlouhé dráze závodníci jedou individuálně nebo ve dvojicích na 400metrovém oválu a rozhoduje výhradně čas. Short track se jede na mnohem kratší trati (111,12 m), ve skupinách 4–6 jezdců, s přímým soubojem, předjížděním a fyzickým kontaktem – jde o zcela odlišný, divácky dynamičtější styl.

Základní pravidla dlouhé dráhy:

  • dráha má přesně 400 m a je rozdělena na vnitřní a vnější stopu,
  • startují současně dva závodníci a každé kolo si mění dráhy,
  • druhý falešný start znamená diskvalifikaci,
  • je zakázáno překážet soupeři, vyjíždět mimo vyznačené linie nebo blokovat protivníka,
  • výsledkem je čistý čas (výjimkou je hromadný závod a týmový pursuit),i
  • nejpopulárnější tratě: 500 m, 1000 m, 1500 m, 5000 m a 10 000 m.
Pět rychlobruslařů v nízké, skrčené pozici během intenzivního závodu na kluzišti. Závodníci v barevných oblecích bruslí v zatáčce blízko sebe, ruce blízko ledu, aréna plná diváků.

Brusle a vybavení – klíč k úspěchu

Úspěch v rychlobruslení nezávisí jen na kondici a technice, ale také na správném vybavení. Závodní brusle jsou delší, lehčí a umožňují maximální odraz od ledu. Mají ostří dlouhé přibližně 40–45 cm a mechanismus „clap“, který dovolí patě se při odrazu oddělit od boty – tím se prodlužuje skluz a zvyšuje rychlost.

Brusle se vybírají individuálně podle délky ostří, tuhosti boty a hmotnosti sportovce.

Oblečení tvoří aerodynamická kombinéza z latexových nebo polyesterových materiálů minimalizujících odpor vzduchu, těsně přiléhající k tělu, doplněná kapucí, ochrannými brýlemi a zesílením v oblasti boků a kolen.

Závody v rychlobruslení

Největší emoce přinášejí mezinárodní soutěže. Každou sezónu bojují závodníci o sportovní medaile během Světového poháru ISU, na Mistrovství světa ve sprintu, Mistrovství světa ve víceboji i na jednotlivých tratích. Právě zde padají nejprestižnější rekordy a rodí se legendy speed skatingu.

Vrchol kariéry každého rychlobruslaře však představují Zimní olympijské hry. Od roku 1924 je rychlobruslení pevnou součástí olympijského programu. Hry v Miláně a Cortině d’Ampezzo 2026 nabídnou celkem 14 disciplín: individuální tratě 500 m, 1000 m, 1500 m, 3000 m a 5000 m žen a 500 m, 1000 m, 1500 m, 5000 m a 10 000 m mužů, plus hromadné závody a týmový pursuit pro obě pohlaví.

Aktuální světové rekordy v rychlobruslení

Profesionální rychlobruslaři tráví hodiny nejen na ledě, ale i mimo něj – běh, silový trénink a suchá příprava jim pomáhají dosahovat extrémních rychlostí. Světové rekordy tak padají pravidelně.

Aktuální rekordy mužů:

  • 500 m – Pavel Kulizhnikov (ROS) 33,61 s (2019)
  • 1000 m – Jordan Stolz (USA) 1:05,37 (2024)
  • 5000 m – Sander Eitrem (NOR) 5:58,52 (24. ledna 2026, Inzell – poprvé pod 6 minut!)
  • 10 000 m – Nils van der Poel (SWE) 12:30,74 (2022)

Rekordy žen:

  • 500 m – Femke Kok (NED) 36,09 s (2025)
  • 1000 m – Brittany Bowe (USA) 1:11,61 (2019)
  • 3000 m – Martina Sáblíková (CZ) 3:52,02 (2019)
  • 5000 m – Natalia Voronina (ROS) 6:39,02 (2020)

Tyto výsledky jasně ukazují, jak rychle se rychlobruslení vyvíjí – nové technologie i moderní trénink posouvají hranice lidských možností stále dál.

Shrnutí – vášeň, rychlost, úspěch

Rychlobruslení je sport pro odvážné – pro ty, kteří milují adrenalin a rychlost. Je výzvou pro tělo i mysl a vyžaduje obrovské odhodlání a vášeň. Závodníci se učí dokonalé technice skluzu, kontrole rovnováhy i strategickému myšlení, zejména během dynamických závodů short tracku.

Od prvních jízd na zamrzlých nizozemských kanálech až po moderní olympijské stadiony – tato disciplína stále fascinuje, inspiruje a dokazuje, že systematická práce, vytrvalost a odvaha vedou ke skutečného úspěchu, ať už stojíte na ledě poprvé, nebo závodíte na světové úrovni.

Získat informace o slevě

Přihlaste se k odběru novinek, abyste dostávali aktuální informace o nových produktech, speciálních nabídkách a dalších slevách.